Rozdíl mezi rozpustnou a nerozpustnou vlákninou

V dnešní době je pro nás důležité dbát na správnou stravu, která by nám měla poskytovat potřebné živiny a zlepšovat naše zdraví. Při hledání vhodného jídla ale nemůžeme zapomenout na obsah vlákniny. Ta je totiž pro naše tělo velmi důležitá a má celou řadu pozitivních účinků. Existují však dva druhy vlákniny – rozpustná a nerozpustná, a každá z nich má svá specifika i vliv na náš organismus. Pokud se chcete dozvědět, co je rozdíl mezi těmito dvěma druhy vlákniny a proč byste měli svou stravu přizpůsobit právě jim, čtěte dál.
Rozdíl mezi rozpustnou a nerozpustnou vlákninou

Vláknina je základním stavebním kamenem našeho trávicího systému. Je to zvláštní druh sacharidu, který se po strávení enzymy v trávicím traktu nerozpouští a nevstřebává. Místo toho vstupuje do tlustého střeva a tam se stává živnou půdou pro naše probiotické bakterie. Vláknina se dělí na dva základní typy: rozpustnou a nerozpustnou. Tyto dva typy se liší svou fyziologií a účinky na náš organismus.

Rozpustná vláknina

Rozpustná vláknina se v trávicím traktu snadno rozpouští a tvoří hustou a gelovitou hmotu. Nachází se v ovoci, zelenině, luštěninách a ovsu. Mezi nejznámější příklady patří pektin, guarová guma a beta-glukan. Rozpustná vláknina má řadu přínosů pro naše zdraví.

– Zlepšuje trávení: Rozpustná vláknina podporuje produkci trávicích šťáv, které zlepšují rozklad potravy v trávicím traktu. Pomáhá také snižovat zácpu a střevní záněty.
– Kontroluje hladinu cukru v krvi: Rozpustná vláknina pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi tím, že zpomaluje střevní vstřebávání cukru a inzulinové odpovědi.
– Snížení hladiny cholesterolu: Rozpustná vláknina se váže na žlučové kyseliny, což pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi.
– Podpora růstu dobrých bakterií: Rozpustná vláknina je živnou půdou pro naše probiotické bakterie, což podporuje zdravé trávení a imunitní systém.

Nerozpustná vláknina

Nerozpustná vláknina se v trávicím traktu nerozpouští a tvoří objemné hmoty. Nachází se v celozrnných produktech, ořeších, zelenině a semenech. Mezi nejznámější příklady patří celulóza, lignin a chitin. Nerozpustná vláknina má řadu přínosů pro naše zdraví.

– Zlepšuje trávení: Nerozpustná vláknina podporuje pohyb potravy v trávicím traktu a umožňuje snadnější vylučování fekálií. Pomáhá také zmírňovat průjmy a další střevní problémy.
– Podpora zdraví srdce: Nerozpustná vláknina může pomoci snižovat hladinu cholesterolu v krvi, což může snižovat riziko srdečních onemocnění.
– Podpora hubnutí: Nerozpustná vláknina zvyšuje pocit sytosti a snižuje chuť k jídlu, což může pomoci s hubnutím.
– Prevence rakoviny tlustého střeva: Nerozpustná vláknina přispívá k tvorbě stolice a snižuje riziko rakoviny tlustého střeva a žaludku.

Závěr

Rozpustná a nerozpustná vláknina jsou důležitými složkami naší stravy. Oba druhy mají své jedinečné vlastnosti a přínosy pro naše zdraví. Rozpustná vláknina pomáhá zlepšovat trávení, snižovat hladinu cukru a cholesterolu v krvi a podporuje růst dobrých bakterií. Nerozpustná vláknina podporuje zdravé trávení, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, podporuje hubnutí a chrání před rakovinou tlustého střeva. Pro zdravou stravu bychom měli zahrnout do svého jídelníčku oba druhy vlákniny a dávat pozor na to, abychom neupřednostňovali jeden druh na úkor druhého.

Často Kladené Otázky

Jaký je rozdíl mezi rozpustnou a nerozpustnou vlákninou?

Rozpustná vláknina se rozpouští ve vodě a tvoří gelovou hmotu, která má mnoho zdravotních benefitů, jako například snižování hladiny cholesterolu v krvi a udržování stabilní hladiny cukru v krvi. Na druhé straně, nerozpustná vláknina zvyšuje objem stolice a podporuje trávení, což může vést ke snížení rizika zažívacích problémů, jako jsou zácpa a divertikulitida.

Jakým potravinám najdu rozpustnou a nerozpustnou vlákninu?

Rozpustná vláknina se nachází v ovocích (například v jablech a pomerančích), zelenině (například v brokolici a mrkvi) a v některých druzích obilovin, jako jsou ovesné vločky. Nerozpustná vláknina se nachází v celozrnných produktech (například v celozrnném chlebu a těstovinách), v některých druzích zeleniny (například v zelí a hrášku) a v luskovinách, jako jsou fazole a hrách.