Kdy byl objeven hořčík?

Hořčík je jedním z nejvýznamnějších prvků v lidském těle. Jejich nedostatek může způsobit řadu zdravotních problémů, jako jsou bolesti svalů, poruchy kardiovaskulárního systému, cukrovka a mnoho dalších. Ale miliony lidí po celém světě stále nevědí, kdy a jak byl hořčík objeven.

Pokud je to i váš případ, nebo jestliže se zajímáte o vědu a historii prvků, pak byste měli pokračovat v čtení tohoto článku. Zjistíte, kdo a kdy objevil hořčík a jaký měl význam pro rozvoj medicíny a vědy. Tento článek vám přinese zajímavé poznatky a informace o hořčíku, které nevíte.
Kdy byl objeven hořčík?

Hořčík je stopový prvek a minerál, který hraje klíčovou roli v mnoha biologických procesech v lidském těle. Jeho existenci a vlastnosti byly věděm známy již v dávných dobách, ale kdy byl oficiálně objeven a identifikován jako samostatný prvek?

Historie objevení hořčíku sahá až do 17. století, kdy například anglický fyzik a chemik Robert Boyle pozoroval, že některé minerály vylučují podobnou látku jako magnesie a křída. Nicméně první odborné popisy a výzkumy hořčíku se objevují až v 18. století.

První vědecký výzkum hořčíku

V roce 1755 publikoval švédský chemik Carl Wilhelm Scheele výzkum založený na pozorováních hořčíku – konkrétně na alfě hořčíku, kterou získal z magnetického pyru. Scheele hořčík popsal jako zelenkavou látku, která vytváří bílý prášek, když se spálí. V té době však Scheele nedokázal prokázat, že hořčík je samostatným prvkem a neznámym oxosůlíkatým minerálem (oxid uhličitokupavý).

Ve stejném období se výzkumu hořčíku věnovali i další vědci, například torinský chemik Giovanni Fabbroni, který izoloval hořčík z dolomitu a nazval ho “magnesiumas” kvůli podobnosti s minerálem magnesitem. Také francouzský chemik Antoine Lavoisier zkoumal hořčík jako součást hořlavých látek a stal se jedním z prvních, kdo určil jeho atomovou hmotnost.

Oficiální objevení hořčíku

První úplný popis hořčíku a jeho vlastností v historii lze najít v práci francouzského chemika Joseph Louise Prousta z roku 1797. Proust zkoumal hořčík jako součást vápenatých minerálů a chemicky ho oddělil od vápníku. Také experimentoval s hořčíkem a kyselinou dusičnou, což mu umožnilo stanovit složení hořčíku a odlišit ho od ostatních prvků, jako je vápník nebo hliník.

Od svého oficiálního objevení se hořčík stal důležitým prvkem pro mnoho oborů, od metalurgie až po zemědělství. Hořčík se používá jako lehka slitina s hliníkem, jako ochrana proti korozi v automobilovém průmyslu a jako živina pro rostliny v zemědělství.

Závěr

I když byly vlastnosti hořčíku známy od dávných dob, skutečná identifikace a izolace tohoto prvku se uskutečnila až později v historii. Joseph Louis Proust se stal prvním člověkem, který popsal hořčík jako samostatný prvek, a jeho výzkumy přispěly k tomu, že se hořčík stal důležitou součástí mnoha odvětví průmyslu a výroby.

Často Kladené Otázky

Hořčík byl objeven v roce 1755 švédským chemikem Johanem Gottliebem Gahnem.

Proč je hořčík důležitý pro lidské zdraví?

Hořčík má důležitou úlohu v mnoha funkcích lidského těla, jako například v regulaci krevního tlaku, hladiny cukru v krvi a srdečních tepů. Dále přispívá k tvorbě kostí a zubů, podporuje imunitu a nervový systém a snižuje riziko vzniku srdce a cévních chorob.